# Kdo nejlépe bojuje s inflací?
> roufnu si tvrdit, že inflace v Evropě i u nás zůstane klíčovým tématem pro celý rok 2023. Naopak v Americe by už závěr roku mohl přinést výrazné přiblížení k inflačnímu cíli 2 %. Jak si tedy v boji s inflací vedou jednotlivé státy?
- URL: https://www.fondik.cz/clanky/kdo-nejlepe-bojuje-s-inflaci
- Rubrika: Zajímavosti ze světa financí
- Autor: redakce Fondik.cz
- Publikováno: 2023-06-09
- Aktualizováno: 2023-06-08

---

## **Jerome Powell vede USA neochvějně k inflačnímu cíli**

Velmi tvrdá pozice Fedu překvapila mnohé. Fed vede velmi nesmlouvavou politiku boje s inflací. Již od podzimu 2022 mnoho investorů sázelo na otočku v měnové politice, protože americká ekonomika tak vysoké sazby nezvládne. A tato sázka se jim nevyplatila.Současné sazby jsou na úrovni 5,25 %. **Stále ještě existuji jestřábí hlasy o zvýšení sazeb v radě Fedu.**Ekonomika si vede skvěle, tak proč nepřitvrdit a nezvednout sazby, aby se boj urychlil.

*USA jsou nyní v režimu kladných úrokový sazeb, kdy sazby jsou vyšší než inflace. Dubnová inflace byla 4,9 %.*

Jenomže, zde je hlavní problém amerického Fedu. Ten bude na svém příštím zasedání rozhodovat podle čísel za květen. Inflace by mohla ještě trochu klesnout, ale stále to budou květnová čísla. **Rozhodnutí Fedu však ovlivní hlavně situace v červenci. Fed tak systematicky rozhoduje o budoucnosti na základě starých čísel.** Pokud použijeme jinou metodiku výpočtu inflace, jak jí nabízí třeba web Truflation.com jsou čísla trochu jiná. Velkou výhodu této statistiky je, že prakticky nemá zpoždění. Inflace v USA nyní i nadále klesá a dosahuje 3 %. Takže Fed vyhrává.Avšak velkým rizikem může být právě špatné načasování nového cyklu uvolnění sazeb. Změna v měnové politice se objeví v reálné ekonomice mnohem později. A to je velké riziko. **Jedinou věc, kterou můžeme americkému Fedu vyčítat je počáteční podcenění problému s inflací.** Fed dlouho zastával teorii, že inflace je přechodná a to nechalo inflaci v USA nabrat otáčky. Nebýt tohoto zaškobrtnutí, mohl by být už boj s inflací u konce. Úsilí amerického Fedu můžeme hodnotit chvalitebně.

## **Christine Lagardová se opatrně krčí za Jerome Powellem**

‍**Šéfka ECB od začátku prakticky kopíruje to, co dělá americký Fed.** Avšak s větším zpožděním a menší razancí. A proto je evropská inflace na 7% a úrokové sazby pouze na 3,25 %. Opatrnost ze strany ECB je pochopitelná, protože konstrukce společné měny eura není na takové situace připravena. **Je těžké zvedat úrokové sazby pro tak rozdílné typy ekonomik, jako jsou například německá a portugalská současně.** ECB tak musí jednat opatrněji s tím, že každý týden hrozí riziko, že se některá ze zemí EU vzbouří proti měnové politice. Vnitřní problémy EU by určitě celkovou situaci značně zhoršily.

Jelikož utahování měnové politiky v Evropě začalo později a probíhá méně agresivně než v Americe, mělo by také skončit později. A zde je právě ta nejdůležitější otázka. Jak dlouho poté, co americký Fed zastaví sazby, ECB vydrží v boji s inflací? Podle mého názoru příliš dlouho ne. Nebezpečí vysokých sazeb, které by mohly způsobit bankovní krizi podobnou té u amerických regionální bank je politicky neúnosné.ECB se tak bude snažit rozvolnit sazby, jakmile to bude možné. To vše bude mít nepříjemný následek, že inflace v EU zůstane vyšší. Ne vysoká, ale vyšší. V USA se nyní zdá jako realistický cíl inflace mezi 2 až 3 %. V Evropě to bude mezi 3– 4 %. **Ve skutečnosti vyšší inflace nikomu v EU nevadí, protože se prakticky jedná o země s vysokým státním dluhem. A vyšší inflace v boji s dluhem pomáhá.** Pokud by se udržela vyšší inflace po několik let, výrazně by se snížilo zadlužení evropských zemí. Samozřejmě toto snížení by zaplatili všichni střadatelé. V boji s inflací si tedy ECB vede na tři mínus.

## **Aleš Michl na tahu aneb Česko proti proudu?**

Měnová politika České republiky připomíná hlavně Kocourkov. **Předchozí guvernér Rusnok jako jeden zmála viděl, že inflace je problém a začal zvedat sazby dříve a rychleji než celý svět.** To bylo velmi prozíravé. Jenomže nový guvernér celé toto úsilí pohřbil. Ve chvíli, kdy už stačilo pouze velmi lehce zvedat úrokové sazby o 25 bazických bodů a s radostí sledovat, jak inflační křivka půjde dolů, Michl nepochopitelně volil stabilitu sazeb. Navíc se Česko po druhé dostalo do protifáze s celkovou světovou měnovou politikou. **Po druhé proti proudu, avšak velmi špatně.** Inflace v Česku je hrozivá. I když jsme v dubnu zažili výraznější pokles, je dubnová inflace kolem 12 % velmi špatný výsledek. Úrokové sazby máme neměně rok stále na 7 %. **Tlak na inflaci je nedostatečný. Liknavý postoj ČNB tomu ještě nahrává.**

Na obzoru je však nečekaná změna. Češi mohou po třetí znovu vykročit proti proudu. Zatímco celý svět netrpělivě vyhlíží uvolňování sazeb, v Česku se diskutuje o jejich zvýšení, protože nám hrozí inflační spirála. Pokud vysoká inflace trvá delší dobu, platy začnou růst, zvláště při nízké nezaměstnanosti. A tak se roztáčí mzdová inflace, která živí tu celkovou. **ČNB musí jednat rychle.** Pokud nezačne sazby zvedat na dalším zasedání, může propásnout klíčový moment. Zvedat sazby v druhé polovině roku 2023 bude velmi obtížné, zejména, pokud by se americký Fed rozhodl své sazby snížit. **V každém případě se boj proti inflaci se v Česku nepovedl a proto ho hodnotím známkou nedostatečná.**

*Autor: Matěj Široký za*[*Finex.cz*](https://finex.cz/)**

‍