Že otevřené kanceláře nepřinášejí zaměstnancům nic dobrého potvrzuje i příběh vysoce postaveného manažera Chrise Nagelea. Chris se před čtyřmi lety, stejně jako mnoho dalších ředitelů, rozhodl zavést ve svém podniku moderní open space kancelář. Zaměstnanci firmy do té doby pracovali výhradně z domova, Nagele si ovšem přál práci jim usnadnit a vytvořit na pracovišti přátelskou atmosféru.

Brzy se ale ukázalo, že to nebylo zrovna nejlepší rozhodnutí. Zaměstnanci se v otevřeném prostoru kanceláře mnohem snadněji rozptýlili, snížila se jejich produktivita a nikdo z devíti zaměstnanců společnosti, jež v open space kanceláři seděli, nebyl s novým konceptem prostoru spokojen. A to ani sám Nagele, který s nápadem přišel.

Po třech letech v otevřené kanceláři se ředitel společnosti rozhodl přeměnit obří společnou místnost opět na klasické uzavřené kanceláře, kde si každý zaměstnanec může zavřít dveře a vyvarovat se rozptylování od ostatních. Výzkumy ukazují, že v otevřeném prostoru kanceláře podávají lidé o 15 % horší výkon, je pro ně mnohem těžší soustředit se na svou práci, a navíc hrozí dvakrát větší pravděpodobnost, že v prostoru, kde se vyskytuje velké množství lidí, se člověk snadněji nakazí nějakou nemocí.

Spolu s výsledky spousty studií a vlastními zkušenostmi se v poslední době zvedla vlna nevole k open space kancelářím. A Nagele souhlasí: „Stejně jako já to vidí i mnoho dalších lidí – jednoduše nemohou otevřené kanceláře vystát. V práci nic nedodělají a práci si pak musejí brát domů.“

Jaký vliv mají na zaměstnance otevřené kanceláře?

1. Nižší míra koncentrace

Samostatná kancelář, v níž si člověk může zavřít dveře a nenechat se nikým jiným rušit, nám umožňuje jednu nezbytnou věc: plně se soustředit. Lidé totiž ve skutečnosti nejsou příliš dobří v provádění více věcí najednou a rozrušování od okolí nás může rozptýlit a odvést od práce. Kanceláře sdílené s velkým počtem lidí navíc mohou negativně ovlivnit naši paměť. To platí především v případě tzv. „hotdeskingu“, kdy se na jednom místě střídá několik zaměstnanců v průběhu týdne. V hlavě si totiž udržíme více informací, pokud vždy sedíme na stejném místě, jelikož naše vzpomínky vkládáme do předmětů, které nás obklopují. Při příštím pracovním dni je zde tak šance, že při pohledu na daný předmět si onu vzpomínku či důležitou myšlenku opět vybavíme.

2. K oslavované spolupráci ve skutečnosti nedochází

Zastánci open space kanceláří argumentují tím, že sdílením společného prostoru umožňuje zaměstnancům lepší vzájemnou spolupráci. Ve většině případů je ale větší pravděpodobnost, že se dozvíte, co se kolega chystá koupit za dárek k Vánocům někomu své někomu z rodiny, namísto toho, abyste v kanceláři společně přišli na skvělý nápad související s prací. Lidé v otevřených kancelářích spolu sice mluví více, ovšem o zcela jiných věcech, než těch, jež mají s prací něco společného.

3. Nevyváženost

Jelikož některé práce vyžadující hluboké soustředění zaměstnanců jako například psaní, finanční plánování nebo počítačové programování, začaly některé společnosti umisťovat do otevřených kanceláří i speciální uzavřené místnosti a odhlučněné budky, kam se může jít kdokoliv během dne „zavřít“. Někteří zaměstnanci nicméně neradi opouštějí sdílený prostor, protože se cítí, jakoby do práce nedávali všechno, a někteří to dokonce považují za znak slabosti.