Američtí miliardáři chtějí více zdanit sami sebe. Současný kapitalismus podle nich nefunguje
Čím vyšší daně, tím lepší společnost
Finanční propast mezi nejbohatšími a nejchudšími Američany je momentálně nejvyšší za posledních 90 let. Jeden z největších problémů je podle zmíněných miliardářů hlavně v nedostatečném financování veřejného vzdělávání, které popisují jako „sebevraždu pro Spojené státy“. Například investor a filantrop Ray Dalio se rozhodl veřejné školy podpořit jednorázovým příspěvkem ve výši 100 milionů dolarů státu Connecticut. Jednorázové finanční injekce však podle něj nic dlouhodobě neřeší – řešením je přiměřené zvýšení daní nejmajetnější vrstvě obyvatelstva.
S tím souhlasí i bankéř Jamie Dimon. „Pokud budou uvaleny vyšší daně na ty nejbohatší z nás, měli bychom mít na paměti hlavně to, že tím zlepšíme naši ekonomiku i společnost celkově. Bohatí z toho mohou mít opět jedině prospěch,“ popisuje výhodný koloběh.
Miliardáři nechtějí výhody
Asi nejznámější multimiliardáři světa, Bill Gates a Warren Buffett, prosazují tuto ideu už po mnoho let. Oba věnovali drtivou většinu svého majetku na charitativní a veřejně-vzdělávací účely. Buffett vytrvale odmítá republikánské snahy o zvýhodnění na daních pro bohaté s tím, že on „zvýhodnění rozhodně nepotřebuje“. Gates, i když na daních odvedl již více než 10 miliard dolarů, tvrdí, že „vláda by měla od lidí v jeho postavení vyžadovat výrazně vyšší daně.“
K charitativním činnostem a podpoře veřejných projektů se připojili i šéf Facebooku Mark Zuckerberg, výkonný ředitel Netflixu Reed Hastings nebo dědička zábavního impéria Abigail Disney, která vyslovila požadavek, aby američtí zákonodárci prosadili „milionářskou daň“, která by se týkala všech s výdělkem vyšším než 5 milionů dolarů. Peníze z ní by měly být využity na výstavbu cenově dostupných bytů a na veřejné projekty.
Kapitalismus s lidskou tváří
Část americké společnosti ovšem tyto snahy označuje za hraničící se socialismem. Zmínění miliardáři však tyto domněnky zásadně odmítají. Současné uspořádání by se podle nich nemělo měnit, pouze by se mělo od modelu, kdy bohatí bohatnou a chudí ještě více chudnou, přejít ke vzájemné spolupráci lidí ze všech vrstev, která bude výhodnější pro všechny zúčastněné.