Pracovat méně se vyplatí. Odborníci odhalili důvod, proč je nicnedělání prospěšné

Podle odborníků je práce, kterou vykonáváme ke konci pracovní doby, kdy už jsme unaveni celodenní nepřetržitou činností, méně kvalitní než na začátku dne, kdy je naše mysl „svěží“. Práce bez přestávky má navíc negativní vliv nejen na naši kreativitu a vnímání, ale může mít na svědomí i fyzické problémy. Odpočinek je tedy důležitý nejen pro kvalitní výkon v práci, ale i pro vaše zdraví.
Od redakce Fondik.cz
Kategorie:
Zajímavosti ze světa financí
5/5/2019

„Představte si mentální práci třeba jako dělání kliků,“ radí Josh Davis, autor knihy Two Awesome Hours. „Pokud bychom jich chtěli udělat například 10 tisíc, nejefektivnější by samozřejmě bylo provést všechny cviky najednou bez přestávky. Instinkt nám ale říká, že to je nereálné. Jestliže jich ale zvládneme udělat čas od času několik ve volných chvílích mezi dalšími činnostmi, za pár týdnů jich 10 tisíc skutečně uděláme,“ vysvětluje Davis.

„Mozek funguje stejně jako sval. Když si člověk nastaví špatné podmínky pro konstantní práci, dosáhne špatných výsledků. Pokud si ale nastaví podmínky účinně, s mnohem větší pravděpodobností dosáhne svého cíle,“ říká autor knihy. Mnoho z nás nicméně o svém mozku neuvažuje jako o svalu, ale spíše jako o počítači – stroji, který zvládne pracovat nepřetržitě na plný výkon. To ovšem mozek nedokáže, a pokud ho budeme nutit pracovat dlouhé hodiny bez pauzy na odpočinek, může to mít negativní následky.

„Předpoklad, že můžete neustále prodlužovat čas soustředění a produktivity, je vážně špatný. Člověk tím ničí sám sebe,“ říká výzkumník Andrew Smart, autor knihy Autopilot. „Jestliže dlouhodobě nenasloucháte svému tělu, jež vám naznačuje, že je čas dát si pauzu, dostanete se do chronického stresu. Ten se pak stává čím dál nebezpečnějším,“ varuje Smart.

Pracovat méně a najít si čas na odpočinek je pro lidské zdraví velmi prospěšné.

Přepracování zvyšuje riziko srdečních nemocí i depresí

Výsledky další rozsáhlé studie ukazují, že přepracování zvyšuje riziko srdečních onemocnění až o 40 %, tedy téměř stejně jako kouření, které ho zvyšuje o 50 %. Ze studie dále vyplynulo, že u lidí s vyšším počtem odpracovaných hodin vzniká také mnohem vyšší riziko mrtvice. U osob pracujících více než 11 hodin každý den je 2,5krát větší pravděpodobnost, že budou trpět hlubokou depresí, než u těch, kteří tráví prací sedm až osm hodin denně. To jsou pádné důvody, které by nás měly přesvědčit k pravidelným přestávkám mezi prací.

Háček je ale v tom, že pro spoustu lidí je dnes velmi těžké „vypnout“ a nedělat vůbec nic. Studie helsinských vědců například ukázala, že byznysmenům, kteří během období takzvaného středního věku nejezdili na dovolenou, hrozila dřívější smrt a horší fyzická kondice v pozdějším věku. Začíná tedy vycházet najevo, že se vyplatí dopřávat si pravidelné pauzy mezi prací, ať už je to čas strávený nad šálkem kávy, dvacetiminutový šlofík, anebo odlet na čtrnáctidenní dovolenou. Nejen, že díky těmto malým přestávkám budete v práci produktivnější, ale chvilky nicnedělání prospějí i vašemu zdraví.