Nemůžeme se jim divit – jazyk, kterým mluví od malička, se stal celosvětově nejpoužívanějším, a oni tak vlastně ani nemají důvod se snažit učit se jazyky další. Ten nejdůležitější přece už umí.

Neznalost dalšího jazyka způsobuje, že nedokážou odhadnout, na co si dávat při sdělování informací nerodilým mluvčím pozor – typické zkratky, slang, nepřeložitelné fráze, reference odkazující na jejich kulturu, mnohoznačnost a podobně. Jsou tím pádem mnohem horší v exaktním vyjadřování se vůči lidem, kteří ovládají angličtinu jako druhý jazyk. Mnoho mezinárodních společností má zkušenost, že když se jejich zaměstnanci různých národností sejdou, bez problému se dorozumívají v anglickém jazyce, když se ale zapojí do debaty rodilý mluvčí angličtiny, nerozumějí si.

Komunikační bariéra a záludné zkratky

Není totiž jednoduché se dorozumívat na mezinárodní úrovni s někým, kdo nikdy nebyl donucen se o způsoby komunikace jiného národa zajímat. Někteří zaměstnanci mezinárodních společností například vypovídají, že jejich neškodná věta „That’s interesting.“ („To vypadá zajímavě.“) vyzněla rodilému mluvčímu ironicky a urazil se. Dalším příkladem je použití zkratky „OOO“ ze strany rodilého mluvčího, kdy tato tři písmena zastupují oznámení „out of office“ („mimo kancelář“) – nerodilému mluvčímu se ale tato písmena nacházející se náhodně v textu mohou zdát jako citoslovce nebo zkrátka překlep.

Obecně se tedy dá říci, že rodilí mluvčí angličtiny jako jediní necítí díky tomu, že ovládají celosvětově univerzálně používaný jazyk, potřebu se jazykově přizpůsobovat okolí. Přitom to jsou ve finále oni, kdo by měli na svých jazykových schopnostech zapracovat. Nedostatek jazykového rozhledu má totiž negativní důsledky i pro ně samotné, protože mnohdy mají sami problém rozumět a nedovedou tak dobře odvozovat význam z kontextu, nemají v tom totiž praxi.

Aby se předešlo nedorozuměním na obou stranách, některé společnosti přicházejí s vlastními řešeními. Například dnes již bývalý manažer mezinárodního marketingu pro gigantickou technologickou společnost IBM, rodilý Francouz Jean-Paul Nerrière, vytvořil pro firemní dorozumívací účely jazyk nazvaný Globish, který je v podstatě hodně zjednodušenou verzí angličtiny. Obsahuje kolem 1500 slov a využívá jen základní gramatiku. Jeho netradiční slovník byl nakonec přeložen do 18 jazyků a prodalo se ho přes 200 tisíc výtisků. Najít společnou (i kdyby značně primitivní) řeč je nejspíš opravdu základ úspěchu.