Houby lanýže mají tradičně spojení spíše s Itálií nebo Francií, ale historické záznamy ukazují, že byly pěstovány a konzumovány i v Česku. Tato tradice však upadla během válečných období a komunistického režimu. Nyní se však tato ceněná delikatesa začíná vracet do českého zemědělství, přesněji řečeno, stává se součástí zemědělské legislativy. Lanýže nikdy nezmizely z volné přírody, ale jsou chráněny a jejich sbírání je zakázáno. Nové nařízení vlády ohledně evidence využití půdy by mělo usnadnit podnikání v pěstování lanýžů a umožnit pěstitelům získat zemědělské dotace.

Vládní nařízení přináší nové kategorie využití zemědělské půdy, kromě běžných kategorií, jako jsou orná půda, chmelnice nebo rybník, zahrnuje i plochy s víceletými produkčními plodinami a plochy s lanýži. Lanýžová plantáž je nově definována jako plocha, která je osázena stromy nebo keři s mykorhizními sazenicemi, které jsou naočkovány lanýžem. Hustota osázení musí být nejméně 800 životaschopných jedinců na hektar půdního bloku a nejvíce 2000 životaschopných jedinců na hektar půdního bloku. Toto nařízení zavádí oficiální registr ploch s lanýži.

Lanýže jsou velmi drahá plodina a prodávají se v řádech tisícikorun za desítky gramů. Viz více v článku o ceně lanýžů.

Tuto změnu nařízení iniciovali manželé Richard a Lenka Benešovi spolu s expertem na lanýže Milanem Gryndlerem. Spolu založili firmy Český lanýž a Český lanýž servis a sdružení pěstitelů Český lanýž Asociace. Tato změna umožní pěstování lanýžů v Česku a přinese jim statut zemědělské plodiny. Pěstování lanýžů však zahrnuje vysoké riziko a investici, neboť zakládání lanýžové plantáže stojí kolem milionu korun a první úroda se může objevit až po pěti letech, nebo dokonce vůbec. Proto je důležité si uvědomit, že pěstování lanýžů je vysoce rizikovou investicí.

Autor: Vladimír Daněk, Foto: Pixabay.cz, Zdroj: Forbes