V roce 1997 bylo v této zemi dokonce uzákoněno, že cena benzínu se nesmí přehoupnout přes částku, která přibližně odpovídá 24 českým haléřům. V roce 2016 však tento systém dotování paliv státem prodělal výrazný kolaps, když celkově klesla cena ropy. Na jejím vývozu je ekonomicky nestabilní Venezuela závislá – tvoří asi 96 % příjmů plynoucích sem ze zahraničí.

Tehdy prezident Nicolás Maduro poprvé po 19 letech uvažoval o zdražení pohonných hmot. I po zdražení by se jejich cena pohybovala v řádech několika korun, pro Venezuelany je však jakkoli malé zdražení velkým zásahem do rozpočtu (jejich platy nelze kvůli nestabilitě venezuelské měny přesně vyčíslit, ale podle odhadů musel loni jeden obyvatel vyžít průměrně s 50 korunami měsíční mzdy a stravenkami v hodnotě asi 125 korun).

23 haléřů za litr benzínu

V současnosti stojí benzín nadále v přepočtu pouhých 23 haléřů za litr. Venezuelu v současnosti zároveň trápí jeho nedostatek. Ve větších městech stojí u benzinových pump i několikakilometrové fronty, které musí strážit vojáci kvůli možným nepokojům mezi rozčilenými obyvateli. Někteří Venezuelané vypověděli, že na benzín čekávají i dva dny a většinou si pak mohou natankovat jen několik litrů.

Na vině není náhlý nedostatek ropy, ale celková ekonomická rozvrácenost země a sankce uvalené USA na státní venezuelskou ropnou společnost, které by měly Madura donutit odstoupit ze své funkce prezidenta. V zemi dochází i k odstávkám vody a elektřiny, chybí zde potraviny i léky. Maduro však na svém postu zůstává. Cena za nejlevnější benzín na světě je tedy ve skutečnosti velmi vysoká.