Místo ve státní továrně jí bylo přiděleno poté, co získala bakalářský titul na polytechnické univerzitě. Aby si přivydělala, začala se věnovat i novinářské činnosti, v rámci které zpracovávala novinky na trhu s nemovitostmi. V této oblasti se tedy pohybovala už mnoho let předtím, než v ní začala podnikat.

Otřesná zkušenost ji inspirovala

Teprve po dvanácti letech tvrdé práce se jí podařilo našetřit si na vlastní byt. Služby bytového domu však byly tak mizerné – od každodenních výpadků elektřiny, přes možnost využívat plyn jen pár chvil za den, až po několik let nepojízdný výtah – že ji inspirovaly k založení vlastní společnosti zabývající se realitami, které by zákazníkům poskytovaly důstojnější prostor k bydlení, práci i podnikání.

Zanedlouho, v roce 1997, se jí podařilo prodat první projekt, a to rovnou celý bytový komplex. Ukázalo se, že o budovy s kvalitním zázemím je obrovský zájem. Za jeden metr čtvereční inkasovala 157 dolarů (3580 korun), což byl tehdy více než dvojnásobek celkového měsíčního příjmu průměrné čínské rodiny. Její společnost Longfor Properties byla také průkopníkem ve výstavbě obchodních domů. Těch doposud v Číně vystavěla 29 a ročně jimi projde přes 400 tisíc zákazníků.

Obyčejná žena s neobyčejným jměním

Už roku 2012 byla Wu nejbohatší ženou Číny. Z této pozice ji sesadil rozvod, který ji připravil o 40% podíl v Longfor Properties, tím pádem o asi 70 miliard korun, ve prospěch bývalého manžela. Její majetek ale nadále rostl a nyní je se jměním v hodnotě 220 miliard korun nejbohatší ženou světa mezi těmi, které přišly k majetku čistě vlastním podnikáním.

Koncem minulého roku předala z důvodu „zajištění rodinné prosperity a kvalitního nástupce“ svoji vedoucí pozici ve společnosti své dceři Cai Xinyi. Více informací o ní ani její rodině však známo není, ostatně Wu Yajun je svým tajnůstkářstvím známá. Když byla tázána, proč se vyhýbá publicitě, odpověděla: „No, nemám moc co říct. Jsem obyčejný člověk, který se soustředí na svůj byznys.“