Krom několika dalších jsou těmi nejkrvelačnějšími kartely Sinaloa a Los Zetas, které mají každoročně na svědomí tisíce životů nevinných lidí. Přečtěte si deset zajímavostí a faktů o mexické drogové scéně, z nichž občas až mrazí.

1. Nejvíc drog do USA dováží kartel Sinaloa

V dobách, kdy měl své drogové království ještě pevně v rukou Pablo Escobar, byly ty nejmocnější drogové kartely dominantou Kolumbie, Bolívie a Peru. Vždyť krom 5 % pocházel všechen tehdejší kokain právě odsud. Poté, co byl v roce 1993 Escobar zabit, se ale karty začaly míchat, až si dominanci v drogovém průmyslu vydobyli Mexičani z kartelu Sinaloa.

Ten se zformoval už v 80. letech 20. století, jeho domovem je město Culiacán a předpokládá se, že v dnešních dnech ovládá 40 až 60 % mexického drogového průmyslu. Sinaloa, která má krom kokainu co dočinění i s heroinem, metamfetaminem nebo MDMA, je také největším dovozcem ilegálních návykových látek do USA. Odhaduje se, že si díky své neúnavné práci přijde kartel až na 3 miliardy dolarů ročně.

2. Králi Sinaloy jsou El Chapo a El Mayo Zambeda

Ač se kvůli četným výskytům Joaquina El Chapa Guzmana za mřížemi předpokládá, že Sinalou má pevně v rukou Ismael El Mayo Zambeda, skutečnou hvězdou je právě prvně zmíněný El Chapo. Ten se až na vrchol kartelu dopracoval kvůli své násilnické povaze, kdy mu nikdy nedělalo problém jít přes mrtvoly.

Jenomže pak si ho v roce 1993 členové konkurenčního kartelu spletli s v Mexiku zbožňovaným kardinálem Juanem Jesúsem Posadas Oscampem, kterého místo El Chapa odpravili. Když už to vypadalo, že v Mexiku propukne občanská válka, policie si pro El Chapa jednoho dne přišla a odsoudila ho za drogové delikty k 20 letům. Po 8 letech se mu ale podařilo utéct, a spravedlnosti pak unikal celých 13 let.

3. El Chapa nakonec dostala láska ke stříbrnému plátnu

V roce 2014 byl El Chapo zatčen podruhé, už v roce 2015 ale dokázal znovu uprchnout. Tentokrát to bylo z věznice s mimořádnou ostrahou, z níž si El Chapo vyhloubil tunel delší než jeden a půl kilometru. Svobodu si však tentokrát užil jen 6 měsíců a připravila ho o ni jeho láska ke kinematografii. Policie ho totiž zatkla poté, co se sešel s mexickou herečkou Kate del Castillo spolu se Seanem Pennem.

O jejich setkání nejdřív napsal Sean Penn článek do časopisu Rolling Stone. Letos na podzim pak přišel Netflix s třídílnou dokumentární sérií The Day I Met El Chapo, ve které se zase objevuje Kate del Castillo a z níž už Penn tak nadšený nebyl. V mnoha rozhovorech prohlásil, že se kvůli zveřejnění dokumentu bojí o svůj život a se svými právníky nyní zvažuje, jaké proti Netflixu podniknou další kroky.

A El Chapo? Sice se hodně snažil, aby do USA vydán nebyl, v lednu roku 2017 ale prohrál a byl převezen na území Spojených států.

4. Drogové kartely stojí za tisícovkami vražd ročně

Od té doby, co si drogový průmysl vzali pevně do svých otěží Mexičané, začaly v zemi umírat tisícovky lidí ročně. A ne, nemluvíme tu pouze o mrtvých mafiánech, narkobaronech či jejich poskocích, v drogové válce totiž umírají převážně nevinní lidé, co byli ve špatnou chvíli na špatném místě.

Statistiky uvádějí, že mezi lety 2007 a 2014 bylo v Mexiku zavražděno téměř 165 tisíc lidí. I když drogové kartely za všechna úmrtí z této doby samozřejmě nemohou, zástupci mexických bezpečnostních složek jsou si jistí, že Sinaloa a další kartely jsou zodpovědné za většinu z nich.

Číslo zní děsivě samo o sobě, americká veřejnoprávní televize PBS ho ale ve svém článku dala do souvislostí. Zavražděné v Mexiku srovnala za stejné období s mrtvými civilisty v Afgánistánu a Iráku: proti 165 tisícům mrtvých v Mexiku tak stojí přes 21 tisíc mrtvých v Afgánistánu a necelých 82 tisíc v Iráku.

5. Amerika (ne)bojuje proti drogovým kartelům

Ano, všichni to známe ze seriálu Narcos, který vypráví o statečných amerických agentech, kteří na kolumbijské půdě bojují proti Pablovi i mnoha dalším. Stejně tak, jak je ale na začátku seriálu ukázáno, že v první fázi Escobarova vzestupu vozili drogy do USA přímo američtí piloti či letušky osobních aerolinií, ani boj Američanů proti drogám není tak jednoznačný.

Vyšetřování mexického deníku El Universal přineslo důkazy, že se v 90. letech 20. století sešli hned několikrát agenti DEA, tedy protidrogové jednotky USA, se členy mexického kartelu Sinaloa. Spolu pak udělali dohodu, že DEA zavře oči nad výrobou a pašováním drog a vyhne se i honem za  narkobarony Sinaloy. DEA pak výměnou dostala slib, že jim členové kartelu budou donášet na konkurenční kartely.

Tato dohoda trvala minimálně do roku 2012, nejspíš ale stále pokračuje. Zatímco totiž v Los Angeles nebo New Yorku už řadu let stabilně klesá kriminalita, v Chicagu je trend zcela opačný s neuvěřitelnými 603 vraždami v roce 2016. A ještě jeden kamínek k sestavení mozaiky: 80 % drog se do Chicaga dostává právě od kartelu Sinaloa.

6. S kartely si neví rady ani mexická vláda

Když v roce 2006 vyhrál mexické volby Felipe Calderón, bylo to i proto, že slíbil, že zatočí s drogovými kartely. Krátce poté, co nastoupil do úřadu, tak zvedl počet vojáků na boj s mafií z 20 tisíc na 50 a vyslal je do války. Strategie byla jasná: krom navýšení počtu vojáků, kteří budou civilisty ochraňovat v ulicích, měli sloužit i jako vyšetřovací složky s tím, že se zaměřili na nejvyšší představitele kartelů.

Více než 10 let poté se ale ukazuje, že jsou tentokrát ve válce, kterou nemají šanci vyhrát. Hlavním důvodem, proč byli mexičtí vojáci vybráni pro boj s kartely, byl, že si armáda z dřívějších dob držela pověst vážené, nezkorumpované organizace. Calderón si je ale vybral i proto, že jich prostě bylo hodně: žádné jiné bezpečnostní složky Mexika neměly tolik mužů, aby mohly vyrazit bojovat v šiku o 50 000 hlavách. Jak ale ukazuje zkušenost, počet určitě není tou hlavní devizou v boji s narko kriminalitou.

7. Mexická armáda je také bezbranná

Předně, vojenský výcvik je od toho policejního v mnohém odlišný, vojáci například neumí efektivně pracovat s důkazy, které často zničí. V konečném důsledku to pak znamená, že je v Mexiku dnes pouze tristní 1 % zločinů potrestáno. A je tu ještě jedna nevýhoda téhle vojenské propozice: pokud totiž stejně jako tehdy v Mexiku přijímáte muže ve velkém, neubráníte se slabším kusům. Takže riskujete, že se vycvičení, po zuby ozbrojení vojáci vymknou kontrole.

Dobrým příkladem může být mexický kartel Los Zetas, který ze zformoval z vycvičených členů armády a dneska se krom drog zabývá i sexuálním otroctvím nebo ilegálním obchodem se zbraněmi. Díky skvělému výcviku v armádě jsou členové Los Zetas považováni za technologicky zdaleka nejvyspělejší kartel, který v Mexiku začíná šlapat na paty i kartelu Sinaloa.

Poté, co byly výsledky boje s armádou spíš k pláči, zahájil nástupce Felipa Calderona, Peña Nieto novou strategii. Jejím cílem je soustředit se místo na narkobarony na kompletní fungování - tedy praní špinavých peněz či výrobny. Jestli bude účinnější, se ukáže až za pár let.

8. Proto si Mexičani zřídili domobranu

Jak už bylo napsáno, mexický prezident, vláda, armáda ani policie si se situací, která v zemi panuje ohledně drogového průmyslu, rady moc nevědí. Mexická armáda dnešních dní už navíc rozhodně neplatí za váženou instituci, protože se obecně ví, že nejen že bere úplatky za přehlížení chování kartelů, v mnoha místech s nimi ale i aktivně spolupracuje.

V roce 2013 toho začal mít tak akorát dost lékař Jose Manuel Mireles a ve městě Tepalcatepec, kde žije, založil domobranu. Organizaci nazval Autodefensas a už krátce poté měla ve svých rukou správu města. Tam to ale nekončí - Autodefensas měla na konci roku už 10 000 členů a do dnešního dne vede dalších 28 mexických měst.

9. Drogoví baroni (ne)mají pochopení pro hudbu

Stejně jako ve středověku zpívali na tržištích příběhy trubadúři, i v Mexiku jsou stále populární písně, které popisují současné i minulé události. Ty, které se soustředí na drogové kartely (o kterých velmi často zpívají bez jakékoliv kritiky), se říká narcocorridos. Walterovi Whiteovi se v Breaking Bad narcocorrida o Heisenbergovi evidentně líbila, všichni narkobaroni se na pozitivním vnímání těchto písní určitě neshodnou.

Jeden takový případ se stal v roce 2007, kdy byli po koncertě kapely K-Paz de la Sierra uneseni všichni její zpěváci. Většina z nich měla štěstí a po pár hodinách se dostala na svobodu, ne tak ale Sergio Gomez. Jeho tělo bylo nalezeno o den později pohozené u dálnice. Ještě před udušením byl zbit, jeho obličej byl vážně popálený a jeho genitálie byly upálené letovací lampou.

10. Los Zetas jsou Iron Mani mezi kartely

O tom, že jsou Los Zetas považováni za technologicky nejvyspělejší gang, tu už řeč byla. Armádní výcvik, který členové kartelu mají, ale také nestačí na vše. Důkazem toho jsou události z let 2008 až 2012, kdy Los Zetas unesli celkem 36 inženýrů a techniků z telekomunikací, stavebnictví i technologických firem (např. IBM). Ty pak donutili, aby jim postavili vlastní mobilní síť.

Výsledkem je soustava antén ukrytých třeba v pralesích i jiném, těžko dostupném terénu, které jsou nabíjené na solární energii a které kartelu zajišťují zcela nerušenou komunikaci. Bezpečnosti ale není nikdy dost, a tak i tuto síť, přes níž se kartel může napojit i na armádní vysílačky, využívají hlavně níže postavení členové kartelu.