Kongo má ve skutečnosti obrovské nerostné bohatství. Život v něm komplikují krutí diktátoři

Tato rozlehlá africká země oplývá obrovským nerostným bohatstvím v podobě diamantů, zlata a mědi, přesto se však řadí k nejchudším na světě. Prosperitě zamezují dlouhotrvající ozbrojené konflikty, nedostatečný přístup ke vzdělání a především pak diktátorská historie.
Od redakce Fondik.cz
Kategorie:
Zajímavosti ze světa financí
28/7/2019

Řeč je o Demokratické republice Kongo, druhé největší zemi v Africe, která ještě v roce 1997 nesla název Zair. Podle odhadů má její nerostné bohatství hodnotu 24 bilionů dolarů, tedy asi 540 bilionů korun. Přesto ale více než 60 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. Jak je to možné?

Svobodná republika pod nadvládou diktátora

Jako většina dalších afrických zemí má i Kongo historii kolonie. Jako první sem vkročili Portugalci, kteří si zde od 17. století zakládali osady a zajímali konžské obyvatele, aby je prodali jako otroky. V roce 1855 pak vzniknul Svobodný stát Kongo.

Svobodný byl však pouze názvem, role vykořisťovatelů pouze přešla na Belgii, která měla zájem o konžské přírodní bohatství. Belgický král Leopold II. zavedl v Kongu krutý režim, který kvůli těžké práci, hladu, popravám a nemocem přežila jen asi polovina obyvatel z původních přibližně 20 milionů. Také jim bylo odpíráno vzdělání, protože vzdělaní Konžané představovali nebezpečí.

Krásná zelená příroda v Kongu, ve které se nachází vesnice i široká řeka.

Kongo se osamostatnilo v roce 1960. To vyvolalo nepokoje a demokratický režim byl během několika let opět svržen za pomoci Belgie, která chtěla pokračovat v těžbě, a Spojených států, které chtěly zamezit pronikání komunismu do africké země. Od roku 1965 tedy stál v jejím čele diktátor Mobutu Sese Seko, jehož poznávacím znamením se stala leopardí čepka.

Leopard Kongo nespasil

Mobutu se snažil Kongo „navrátit Afričanům“, avšak poněkud svérázně. Nechával například zatýkat osoby, jejichž jména se nezdála být africká, a popravovat všechny, kdo nevstoupili do jeho politické strany. Zemi se pokusil proslavit tím, že zaplatil Muhammadu Alimu a Georgi Foremanovi po 5 milionech dolarů, aby zde zápasili.

Nezapomněl ale ani sám na sebe. Vše totiž zestátnil – a co je státu, to je jeho. Uzurpoval těžební oblasti (v té době bohatlo Kongo hlavně díky mědi) i plantáže a centrální banku považoval za vlastní pokladnu. Později bylo zjištěno, že si na svých švýcarských účtech nastřádal několik milionů dolarů.

Během 90. let se sem přenesla rwandská občanská válka mezi Hutuy a Tutsii a Mobutu uprchnul. Vystřídal ho prezident Kabila, který své postavení opět využil pro vlastní obohacení. Od roku 1996 tedy probíhá na území Demokratické republiky Kongo konflikt, který si jen mezi lety 1998 až 2003 vyžádal téměř 4 miliony životů a neblaze proslul verbováním dětských vojáků.

Přírodní bohatství země je zde spíše zdrojem bojů a politické nestability, než aby sloužilo k prosperitě země. Tu oslabuje válka natolik, že je neustále pod kontrolou jiných. Průměrný příjem jednoho konžského občana je tak asi 18 000 korun ročně, ačkoli má doslova pod nohama ukryty biliony.