Tato žena je totiž kněžka, a tak má možnost mluvit o nejhlubších přáních, pochybnostech i výčitkách lidí, kteří pocházejí z různých sociálních vrstev, mají různý původ, vzdělání, zájmy a také věk. Co zjistila?

Největší lítost se týká dětí a blízkých, nejmenší kariéry

Zajímavým zjištěním bylo, že dotázaní devadesátníci většinou nelitují věcí, které souvisí s jejich kariérou nebo nedosaženými cíli. Největší lítost zpravidla pociťují ohledně toho, co pokazili v oblasti mezilidských vztahů.

V první řadě je mrzí, že se dostatečně nesnažili o bližší vztah se svými dětmi a nedokázali je nasměrovat na správnou životní cestu. Litují, že celkově nebyli lepšími posluchači a tím pádem nebyli dostatečně empatičtí a chápaví k lidem kolem sebe.

Také litují času – toho, který nestrávili se svými nejbližšími. A v neposlední řadě si vyčítají, že neriskovali, a to opět hlavně v oblasti lásky. Většina přiznává, že jednou z největších chyb bylo, že o svých pocitech nemluvili otevřeně s těmi, kdo o nich měli vědět.

Nejšťastnější období zažili mezi 20. a 45. rokem života

Jejich předchozí tvrzení se potvrdila, když se jich poté kněžka zeptala na nejšťastnější období života. Většina devadesátníků jmenovala dobu, kdy jim bylo mezi necelými dvaceti až pětačtyřiceti lety, tedy období, kdy vychovávali dítě, budovali manželství a hledali svůj dlouhodobý životní cíl.

Pro ty z nás, kdo se v tomto náročném životním období právě nacházejí, to může znít poněkud překvapivě. Zvládat práci, výchovu dítěte a manželství, zatímco volný čas, kdy bychom se mohli věnovat tomu, co by nás (alespoň zdánlivě) naplňovalo více, neexistuje, může být náročné.

Pokud se tedy přistihnete, jak se v myšlenkách snažíte uniknout ze svého hektického života vzpomínkami na minulost nebo představami o budoucnosti, zkuste si raději vybavit, co a hlavně kdo ze současnosti by vám ve stáří chyběl. Můžete si tak zajistit život bez úzkosti z toho, že vám něco uniká.