Běžné klienty jistě potěší, že v současné době jsou vklady uložené na účtech bank, spořitelen i záložen pojištěné, a to až do výše 100 tisíc eur. Na základě neblahých zkušeností s celosvětovou krizí pak byly stejné podmínky nastaveny pro všechny země Evropské unie. O to, aby částka byla v pořádku vrácena svému majiteli, se konkrétně u nás stará Garanční systém finančního trhu.

Ohlídejte si pojištění a výši vkladů

V případě, že se tuzemská finanční instituce dostane do platební neschopnosti, oznámí tuto skutečnost České národní bance. Ta dá následně pokyn garančnímu fondu, jež začne s vyplácením náhrad. Vy přitom jako klient nemusíte dělat vůbec nic. Pokud je vše v pořádku, dostanete peníze zpět do sedmi pracovních dnů. Pojištění v případě bank, stavebních spořitelen a záložen podléhají tyto vklady:  

• Běžné účty
• Spořicí účty
• Termínované účty
• Vkladové účty
• Vkladní knížky
  

Není přitom vůbec důležité, zda se jedná o fyzické či právnické osoby, českou či zahraniční měnu. Pozor naopak musíte dát na to, aby vložená částka nepřesáhla zmíněných 100 tisíc eur. Tento limit navíc platí pro jednoho klienta a banku. Pokud tedy u některé z nich máte více účtů, dojde k jejich sečtení.

O částky přesahující limit (ne)přijdete

Finanční produkty jsou zkrátka pojištěny ze zákona, a jak říká garanční fond, limit krytí měnit nemůžete. Nejlepší řešení je proto rozdělit větší obnos peněz mezi více společností. Nicméně ne vždy musí krach banky rovnou znamenat ztrátu veškerých úspor. V určitých případech stanovených zákonem vám totiž může být vyplacena vyšší částka. Jedná se především o:  

• Peníze z prodeje nemovitostí určených na bydlení
• Dědictví
• Odstupné při propuštění ze zaměstnání
• Vypořádání společného jmění manželů při rozvodu
• Pojistné plnění v případě nemoci či zranění
  

Zatímco v případě běžných vkladů nic řešit nemusíte, o zvýšenou náhradu je již třeba žádat. A to konkrétně do dvou měsíců od data, kdy Česká národní banka prohlásila daný finanční dům za platebně nezpůsobilý. K žádosti pak přikládáte příslušné dokumenty, ať už jde o rozhodnutí o výsledku dědického řízení, rozsudek o rozvodu a podobně.

A co penzijní fond?

Naopak na pozoru by se měl mít každý, kdo si šetří na důchod. Vklady do penzijního spoření totiž ze zákona pojištěny nejsou, to samé se týká i životního pojištění. Stát se proto snaží občany chránit alespoň tak, že nařizuje důsledné oddělení majetku společností a zákazníků. Nicméně ani přes tento fakt vám nikdo nemůže na 100 % zaručit, že o své vklady nakonec nepřijdete.

Nejinak je tomu i v případě obchodníků s cennými papíry. Ti sice mají svůj vlastní garanční fond, do kterého přispívají, ovšem spoluúčast činí v případě krachu minimálně 10 %. Stejně tak přijdete o předplacené platební karty, jež nejsou nijak spojené s účtem.

Krach finančních domů nás provází odjakživa

Garanční systém finančního trhu funguje již od roku 1995 a za tuto dobu stačil vyplatit náhrady v celkové výši 41,2 miliardy korun. Pojištění vkladů přitom uplatnilo přes tři sta tisíc zákazníků dvanácti bankovních domů a pěti kampeliček. Patřila mezi ně například:

• Česká banka
• Union banka
• Vojenská družstevní záložna
  

Jednou z největších událostí poslední doby je i krach ruské ERB Bank v roce 2016. Garanční systém tehdy oznámil, že jejím klientům vyplatí přes 3,6 miliardy korun.

Nejbezpečnější banka v České republice?

Získali jste větší obnos a přemýšlíte, která finanční instituce je v nejlepší kondici? Potom vás možná zklame, že odpověď na tuto otázku není snadná, a to ani pro ekonomy. Jednoduchou analýzu si však můžete udělat i vy sami podle dostupných dat, které banky každé čtvrtletí zveřejňují.

Stejně tak se vyplatí sledovat i světově proslulý žebříček Safest Bank Award. Mezi nejlepší podle něj patří banky německé a nizozemské, z tuzemských je pak za nejbezpečnější považována zejména Česká spořitelna a Komerční banka. Kdo však chce mít jistotu, nemůže nic zkazit tím, když své úspory raději rozdělí mezi více finančních společností.