Zakladatel Ikey byl miliardář, přesto nosil oblečení z blešáku, jezdil starým autem a čajový pytlík použil vždy několikrát

Ingvar Kamprad byl revolučním švédským podnikatelem a jedním z nejbohatších lidí Evropy. Přesto měl neskutečně šetřivou povahu a své jmění odpíral nejen sobě, ale později i svým dědicům.
Od redakce Fondik.cz
Kategorie:
Zajímavosti ze světa financí
2/7/2019

Kouzlo podnikání objevil už ve svých pěti letech, kdy s přirážkou prodával sousedům sirky. V sedmnácti letech si vydělával prodáváním importovaných per a tehdy, v roce 1943, začal dokonce rozesílat katalogy s nabídkou zboží a svůj podnik poprvé nazval jménem Ikea.

Nábytek ho nikdy nezajímal

Přesto, že ho design ani výroba nábytku údajně nikdy nezajímaly, přidal o pět let později do nabídky katalogu i několik kusů levného nábytku. Tato nabídka měla zaujmout hlavně farmáře a chudší venkovské rodiny. Vše bylo vyráběno řemeslníky z jeho rodného města Almhult a jednotlivě pojmenováno, protože Ingvarova dyslexie mu způsobovala problémy se čtením čísel.

Po pár měsících si koupil pro svůj nábytek obchod ve městě, měl obrovský úspěch a začal otevírat pobočky i v dalších zemích. Ingvarovým největším objevem byl však nábytek prodávaný v rozloženém stavu, tím pádem jeho balení zabíralo minimum prostoru.

Ingvar Kamprad. Zdroj: Ikea

Chorobný šetřílek

Šetrnost byla základní mantrou jeho podniku. Zaměstnancům vyčítal, když nechali rozsvíceno, když vyhodili konce šňůrek (mohly se přece svázat dohromady a znovu použít) anebo když přijeli do práce neúsporným automobilem. V Ikey se zkrátka nesmí plýtvat. Neměl rád ani plýtvání časem – když někdo přišel na ranní schůzku s ním později, vítal ho slovy „Dobré odpoledne“.

On sám byl v úspornosti mistrem. Oblečení nakupoval jedině z druhé ruky, létal zásadně ekonomickou třídou a svého starého Volva se vzdal, až když jízda v něm začala být nebezpečná. Už o něco méně pochopitelná byla jeho další úsporná opatření, jako například to, že se vždy nechával stříhat během návštěvy nějaké rozvojové země, protože je to tam levnější, anebo to, že každý čajový sáček použil alespoň dvakrát.

Dědicové nemají na Ikeu nárok

Těsně před Ingvarovým úmrtím v lednu minulého roku bylo jeho jmění odhadováno na přibližně 58 miliard dolarů, tedy asi 1,3 bilionu korun. Na hlavní zdroj příjmů, společnost Ikea, však nemají jeho dědicové nárok. Formálně totiž Ikea patří nadaci Stichting Ingka Foundation, která se stará o to, aby zisky byly věnovány na charitu anebo investovány do inovací a do firmy samotné. Ingvar se rozhodl ji takto zajistit, aby fungovala ještě mnoho let po jeho smrti. Jeho dětem však určitá část majetku v hodnotě několika miliard přece jen připadla.