Kolik je průměrný důchod a kdo na něj dosáhne

Průměrný důchod se každým rokem zvyšuje, stále se však nejedná o částku, která by byla schopna zajistit nám důstojný život. Jaký je tedy nyní průměrný důchod, kdo na něj dostane, proč může být nižší, než bychom čekali, nebo jak se liší u žen a mužů? Nejen na tyto otázky nacházíme odpověď v dnešním článku.
Od redakce Fondik.cz
Kategorie:
Zajímavosti ze světa financí
10/9/2019

Kolik je průměrný důchod?

Koncem loňského roku dosahoval důchod průměrně 12 418 korun a od té doby se zvýšil přibližně o 900 korun na současný průměr 13 319 korun. V České republice pobírá starobní důchod přes 2,4 milionu osob.

Kdo na průměrný důchod dosáhne?

Výše důchodu se odvíjí od dvou hlavních kritérií. Prvním z nich je osobní vyměřovací základ, což je ve zkratce naše měsíční mzda přepočtená na současnou úroveň. Vypočítává se z hrubé průměrné mzdy, jakou jsme pobírali mezi rokem 1986 a rokem předcházejícím tomu, kdy odcházíme do důchodu, a koeficientů zohledňujících inflaci. Druhým kritériem je pak doba, po kterou jsme odváděli pojištění. Ta musí tvořit minimálně 35 let, abychom vůbec mohli starobní důchod pobírat!

Na průměrný důchod v současné době dosáhnou lidé, jejichž osobní vyměřovací základ bude činit 32 520 korun a doba pojištění zmíněných 35 let. Mohou na něj však dosáhnout i ti, kdo měli mnohem nižší příjem, tudíž bude nižší jejich vyměřovací základ, ale zase odváděli pojištění více let. I s osobním vyměřovacím základem ve výši 14 226 korun lze dosáhnout na průměrný důchod, pokud jsme odváděli pojištění po dobu 47 let. Tyto dva příklady ohraničují rozmezí, ve kterém dosáhneme na průměrný důchod.

Kdo bere výrazně méně a kdo naopak více?

Česká legislativa nepřímo určuje spodní i horní hranici pro důchod, který může podle ní být nejméně 4040 korun a nejvíce teoreticky 37 000 korun. I přes stanovenou horní hranici existují v České republice důchodci, jejichž důchod ji přesahuje. Je jich necelých 1 300 a dva z nich pobírají dokonce přes 100 tisíc korun. Jak je to možné? Jednoduše tak, že horní hranice byla zákonem omezena až v roce 2015 a dotyční měli to štěstí, že „stihli“ odejít do penze ještě předtím.

Naopak částku blížící se minimálnímu důchodu pobírá asi 9,5 tisíce osob. Patří mezi ně především osoby, které dlouhodobě nepracovaly, a to i když byly v situaci, že za ně bylo odváděno sociální pojištění. Typicky se jedná o ženy, které měly více dětí, se kterými tak strávily dohromady dlouhou dobu doma anebo zůstaly natrvalo v domácnosti. Problém spočívá v tom, že bez mzdy jim v podstatě není z čeho vypočítat vyměřovací základ.

Do tohoto čísla jsou ovšem zahrnuti také čeští penzisté, kteří pobírají v naší zemi jen částečný důchod, protože pracovali delší dobu v zahraničí a důchod je jim vyměřen i tam.

Z jakých důvodů může být důchod nízký?

Vyměřený důchod nás může zklamat hned z několika důvodů. Prvním je krátká doba pojištění. I když pracujeme, avšak je to například práce na dohodu s výdělkem nižším než 10 000 korun měsíčně, sociální pojištění nám není odváděno a tudíž takto odpracovaná doba nebude při výpočtu důchodu zohledněna.

Může nám ji zkrátit i nepoctivý zaměstnavatel, který za nás neodváděl správně sociální pojištění, proto je dobré myslet na důchod po celou dobu našeho produktivního věku a po alespoň každém odpracovaném roce kontrolovat, zda jsou všechny odvody v pořádku.

Dalším důvodem může být dlouhodobá nezaměstnanost. Doba evidence na úřadu práce i doba, během které pobíráme podporu v nezaměstnanosti, se nám do doby pojištění započítává. Stejně tak je tomu u mateřské a rodičovské dovolené. Problém je pak ale v tom, že máme nízké rozhodné příjmy.

Podobným případem je pobírání invalidního důchodu III. stupně. Ještě horší je však situace, kdy pobíráme invalidní důchod I. nebo II. stupně. V tomto případě se totiž doba pobírání tohoto důchodu do doby pojištění nezapočítává, máme tudíž jak nízký rozhodný příjem, tak nízkou dobu pojištění. Proto, pokud je to možné, se vyplatí i přes pobírání invalidního důchodu I. nebo II. stupně pracovat.

I osoby, jejichž příjmy byly v produktivním věku velmi vysoké díky práci nebo podnikání na více místech, ale také třeba díky poskytování pronájmu, mohou mít překvapivě nízký důchod. Důchod se totiž vždy počítá pouze z toho příjmu, ze kterého bylo odváděno sociální pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné pak čeká obzvlášť nemilé překvapení, pokud po celou dobu podnikání odvádějí ze svých výdělků pouze minimální zálohy na důchodovém pojištění.

Jaké jsou rozdíly mezi muži a ženami? Jak se liší důchody na různých místech republiky?

Koncem minulého roku tvořil průměrný důchod muže 13 683 korun, kdežto u ženy to bylo 11 281 korun, což znamená rozdíl 2 402 korun. Tento rozdíl se během letošního roku ještě prohloubil, a to na 2 484 korun – muži nyní berou v průměru 14 627 korun a ženy 12 143 korun.

S přehledem největší propast mezi mužskými a ženskými důchody je na Karvinsku, kde ženy mají důchod 11 196 korun a muži 16 109 korun. To ovšem souvisí s povoláním mužů typickým pro tento region – havíři. Druhý největší rozdíl panuje ve městě Most, kde je mužský důchod 15 179 korun a ženský 11 942 korun.

Nejvyšší důchody v rámci České republiky pobírají penzisté v Praze, kde je průměrný důchod 14 180 korun. Muži zde pobírají 15 390 korun a ženy 13 195 korun. Na druhém a třetím místě jsou další dvě města Středočeského kraje, a to Mladá Boleslav s průměrným důchodem 13 822 korun a Kladno s 13 605 korunami.

Podobné částce se pak blíží průměrné důchody v krajských městech Plzeň (13 601 korun), Brno (13 599 korun), České Budějovice (13 557 korun), Hradec Králové (13 531 korun) a Ostrava (13 591 korun). Krajským městem s nejnižšími důchody jsou Karlovy Vary, kde penzisté pobírají v průměru 12 938 korun měsíčně.

Nejnižší důchody jsou v porovnání se zbytkem Česka na Znojemsku. Tady je průměrný důchod 12 318 korun, přičemž ženy mají 11 284 korun a muži 13 453 korun. V závěsu je pak Jeseník, město Olomouckého kraje s druhým nejnižším průměrným důchodem ve výši 12 560 korun.

Co můžeme udělat pro to, abychom měli v budoucnu vysoký důchod?

Ve zkratce – odpracovat co nejvíce let za co nejvyšší mzdu. Vysoký důchod nám nezajistí pouze vysoké příjmy v našich produktivních letech (průměrný měsíční příjem vyšší než 119 916 korun se z důvodu „principu solidarity“ ani nezohledňuje), ale také již zmíněná doba pojištění. Každopádně, pokud máme příjmy, které to dovolují, nejlepším doporučením je si na důchod již s předstihem spořit, případně vhodně investovat.

Do budoucna se nám také určitě vyplatí neustále si na České správě sociálního zabezpečení kontrolovat odvody sociálního pojištění například tím, že si jednou za rok zažádáme o takzvaný Informativní osobní list důchodového pojištění, ve kterém jsou obsaženy veškeré záznamy o našich odvodech. Jedině tak předejdeme případným chybám v evidenci doby pojištění.

Pomůže i správně načasovaný odchod do důchodu. Po dosažení důchodového věku můžeme, pokud nám to náš zdravotní stav dovoluje, stále ještě pracovat. Za každých ukončených 90 dnů, kdy pokračujeme v práci, je nám důchod zvýšen o 1,5 % (důchod v tomto případě může překročit i zmíněnou „maximální hranici“). Výhodnější je ale většinou varianta, kdy odejdeme do důchodu a zároveň se necháme zaměstnat. Jako důchodce můžeme pracovat bez jakýchkoli omezení a pobíráme tak mzdu i důchod.

Jak se budou důchody vyvíjet dál?

V příštím roce by měly důchody vzrůst v průměru o dalších 900 korun a osoby starší 85 let dostanou navíc ještě dalších 1 000 korun. Do roku 2021 by měl průměrný důchod v Česku údajně dosahovat 15 000 korun měsíčně. Dá se předpokládat, že důchody porostou i v dalších letech, kolik tedy budou brát současní pracující je jen těžko odhadnutelné. Alespoň to, kdy se vůbec důchodu dočkáme, lze však zjistit v tomto článku.