SINALOA: Příběh nejbohatšího a nejkrutějšího mexického drogového kartelu

Z dokumentů a seriálů o latinskoamerických drogových kartelech můžeme mít dojem, jako by byly záležitostí osmdesátých a devadesátých let minulého století. Pravdou ale je, že jejich vliv rozhodně neslábne a oslabit ho pravděpodobně ani nelze. Nejmocnějším a nejhroznějším z nich je mexický kartel Sinaloa.
Od redakce Fondik.cz
Kategorie:
Zajímavosti ze světa financí
10/6/2019

Kartel pojmenovaný podle svého domovského mexického státu Sinaloa vzniknul v roce 1988 a je nástupcem předchozího kartelu jménem Guadalajara, který ovládal mexický obchod s drogami v 80. letech. Historie obchodování s drogami ve státě Sinaloa však sahá až do 60. let, kdy se pod vedením Pedra Avilése Péreze vyvinula první generace pašeráků marihuany.

Vzestup kartelu Sinaloa zmapoval i seriál Narcos: Mexico. Na fotce je agent Kiki Camarena, kterého hraje Michael Peña.

Kartel kromě marihuany nelegálně dodává do USA, hlavního odběratelského státu, hlavně kokain (ve spolupráci s proslulými kolumbijskými kartely), heroin (především z Filipín) a amfetamin. Jenom kokainu převezl do Států mezi lety 1990 a 2008 údajně 200 tun a takto vydělané peníze „pral“ přes britskou banku HSBC. Kromě přepravy drog letadly má také vybudovanou síť podzemních tunelů.

Obávaný Prcek

V čele kartelu stál Pérezův synovec Joaquín Guzmán přezdívaný El Chapo neboli Prcek, a to až do roku 2016, kdy byl naposledy zatčen a vedení kartelu převzali jeho synové. Do té doby byl ve vazbě již dvakrát, díky úplatkům ale kartel mohl dál řídit z vězení. Podle nejskromnějších odhadů si vydělal 320 miliard korun a před 10 lety ho Forbes dokonce zařadil na list nejbohatších lidí planety.

Co se týče jeho přezdívky – skutečně měří pouhých 164 centimetrů. Navzdory neškodnému vzhledu to však není člověk, se kterým by bylo radno vést spory. Řeší je totiž docela nekompromisně – nechal dokonce popravit člověka za to, že mu nepodal ruku.

Nejvíce informací o jeho krutostech se veřejnost dozvěděla od klíčových svědků, členů kartelu, po jeho posledním zatčení. Ti vypověděli, že El Chapo většinu svých obětí na rozdíl od jiných narkobaronů rád mučil osobně a mnohdy je pak nechával pohřbít zaživa. Odhady tvrdí, že zabil kolem 3 tisíc lidí, oficiálně mu však byly nakonec přisouzeny „pouze“ tři vraždy.

Mexická drogová válka

Do boje proti kartelu Sinaloa se zapojila i mexická armáda.

Roku 2006 navíc naplno propukla mezi frakcemi Sinaloa i ostatními kartely Mexická drogová válka, jejíž počty obětí jsou nevyčíslitelné a praktiky nelidské. Častou formou poprav, které členové kartelu už několikrát zveřejnili na internetu jako varování, je například rozpuštění v chemikáliích nebo setnutí hlavy. Činnost kartelů je však téměř nemožné zastavit jednak z důvodu, že poptávka po jejich zboží neustává, a jednak díky jejich schopnosti uplácet policisty, úředníky, ale i vysoce postavené politiky. Například mexického šéfa bezpečnosti uplatil El Chapo během let 2006 až 2012 více než miliardou korun, bývalého mexického prezidenta 2.2 miliardami korun a současného mexického prezidenta prozatím blíže neurčenou částkou.

O neutuchajícím vlivu kartelu Sinaloa svědčí i to, že jeho roční výdělek dosahuje přibližně 70 a půl miliardy korun, a do této částky není započítán například obchod s bílým masem a se zbraněmi. Jen během roku 2019 bylo ve státě Sinaloa objeveno 20 nových drogových laboratoří patřících kartelu.