Registr dlužníků - jak se do něj můžete dostat a jak funguje?

Ať už jste někdy v životě žádali o hypotéku nebo třeba jen měnili dodavatele energií, pravděpodobně jste museli udělit dané společnosti souhlas s prověřením vaší osoby v registru dlužníků. Přečtěte si, jaké druhy registrů u nás existují, co se v nich dá vůbec zjistit a také jestli nám nemohou v některých případech pomoci.
Od redakce Fondik.cz
Kategorie:
Zajímavosti ze světa financí
23/9/2019

K čemu slouží registry dlužníků?

Registry dlužníků jsou databáze, do kterých vkládají bankovní i nebankovní instituce, které nám poskytly nějaký druh úvěru, záznamy o našich úvěrech a platební morálce. Tyto záznamy pak pomáhají dalším institucím odhadnout, jak rizikovým jsme klientem. To ovlivňuje jednak to, zda nám vůbec poskytnou úvěr, a také to, jak vysoký úrok nám vyměří. Do registrů nenahlíží pouze instituce, které poskytují úvěry, ale například také energetické společnosti nebo mobilní operátoři.

Pozitivní vs. negativní záznam v registru

Záznamy o naší osobě mohou být jak negativního, tak pozitivního rázu. Pozitivní záznam získáme, když splácíme náš úvěr pravidelně a včas nebo když jsme ho již celý splatili s bezproblémovým průběhem. Jedná se tedy o informaci, která nám v očích společnosti, u které se dožadujeme uzavření nového závazku, může značně pomoci (dokonce více, než když nemáme záznam vůbec žádný a jsme tudíž jaksi „neprověření“).

S negativním záznamem můžeme počítat, pokud nesplácíme úvěr ve stanovených termínech nebo vůbec. Takový záznam je pak pro ostatní instituce indikátorem, že máme tendenci neplnit své závazky a nepředstavujeme tedy spolehlivého klienta. To vede buď k tomu, že nám daná společnost neposkytne své služby vůbec, anebo nám je poskytne mnohem dráže (například s vysokým úrokem).

Nutno podotknout, že nebankovní společnosti, které poskytují půjčky bez nahlížení do registru dlužníků (typicky tedy dlužníkům s negativním záznamem), nebývají vhodným řešením. To, že poskytují půjčky i nedůvěryhodným klientům, si finančně kompenzují závratně vysokými úroky, a člověka s finančními problémy tak snadno dostanou do ještě horší situace.

Nejčastější případy, jak se můžeme dostat do registru dlužníků

Do registru dlužníků se nejčastěji dostaneme zkrátka tím, že se dlužníky staneme, což nastane vždy, když si vezmeme nějaký úvěr. V registrech jsou vedeny záznamy o našich půjčkách, hypotékách, kontokorentech, leasingu ale také o kreditních kartách a zamítnutých nebo odvolaných žádostech o úvěr, aniž bychom byli nutně neplatiči.

Další cestou do registru jsou prohřešky jako nezaplacené faktury za telefon či elektřinu a nezaplacené pokuty. V těchto případech se do registru dlužníků dostaneme po 3 neuhrazených po sobě jdoucích splátkách nebo již po 30 dnech od data splatnosti dlužné částky, pokud je dluh vyšší než 500 Kč.

Musíme si dávat pozor také na „zapomenuté“ dluhy. Ty nám mohou naskočit například kvůli dluhům kamaráda nebo příbuzného, kterému jsme ručili, anebo kvůli menší pokutě (MHD, knihovna, odvoz odpadu, parkování,…), která však může při velkém prodlení značně narůst. Abychom měli přehled, vyplatí se alespoň jednou za rok podat žádost o výpis našich záznamů v registrech. Na následujících řádcích zjistíme, jak na to.

Jaké jsou v Česku registry dlužníků?

1. BRKI (Bankovní registr klientských informací)

Tento registr je spravován bankami, které do něj umisťují veškeré informace o bankovních úvěrech, kreditních kartách a žádostech o úvěry fyzických osob.

Jak se do něj dostanu a na jak dlouho? Do BRKI se dostaneme jednoduše tím, že některý ze zmíněných produktů využijeme. Po splacení závazku jsou zde informace o něm uchovávány ještě další 4 roky, záznam o zamítnuté žádosti o úvěr je zde uchován 1 rok. O předčasné vymazání z BRKI nelze zažádat.

2. NRKI (Nebankovní registr klientských informací)

Jak už název napovídá, tento registr je spravován nebankovními finančními společnosti, tím pádem jsou sem zaváděny veškeré záznamy týkající se leasingů a nebankovních úvěrů fyzických i právnických osob.

Jak se do něj dostanu a na jak dlouho? I v tomto případě stačí využít některý z nebankovních úvěrů. Stejně jako u BRKI zde záznam zůstává ještě 4 roky po splacení závazku, informace o zamítnuté žádosti o nebankovní úvěr však pouze půl roku. Ani zde nelze zažádat o předčasné vymazání.

Jak nahlédnout do registrů BRKI a NRKI? O výpis z BRKI i NRKI můžeme zažádat online po registraci na webové stránce www.kolikmam.cz. Následně je nám zaslán elektronicky (tato služba stojí 100 Kč) nebo poštou (200 Kč). Výpis nám také může být vystaven na počkání v klientském centru sídlícím na adrese Štětkova 1638/18, 140 00 Praha 4 za 200 Kč. Lze zažádat také o Společný výpis z registrů BRKI a NRKI, který vyjde v elektronické podobě na 180 Kč a v listinné podobě nebo při vystavení v klientském centru na 300 Kč.

3. Solus

Registr Solus přijímá informace od bankovních i nebankovních společností, telefonních operátorů, poskytovatelů energií a jakýchkoliv dalších společností, u kterých je potřeba provádět nějaké pravidelné splátky. Dělí se na negativní a pozitivní rejstřík.

Jak se do něj dostanu a na jak dlouho? Do pozitivního rejstříku se dostaneme podobně jako je tomu u BRKI a NRKI, tedy prostým přijetím nějakého druhu úvěru či jiného závazku – tím se však trápit nemusíme. Místo v negativním rejstříku ale lze obsadit také poměrně snadno. Stačí včas nezaplatit fakturu za telefon, pokutu za jízdu v MHD bez jízdenky, nedoplatky za energie anebo opakovaně meškat se splátkou. Obsahuje také informace o insolvencích.

Konkrétně se do negativního registru dostaneme po 3 po sobě jdoucích neuhrazených splátkách, po 2 po sobě jdoucích neuhrazených prvních splátkách u nového úvěru nebo s dluhem přesahujícím 500 Kč (telefonní operátoři a dodavatelé energií mnohdy kontaktují Solus až po 3 měsících meškajících plateb, tu možnost mají však už po 30 dnech od uplynutí splatnosti). Záznamy zde zůstávají ještě následující 3 roky po vyrovnání dluhu a nedoplatky za energie či telefon 1 rok (pokud nemuselo dojít k vymáhání dlužné části).

Jak nahlédnout do registru Solus? O výpis z registru Solus si lze požádat několika způsoby. Pokud ho chceme obdržet poštou, musíme vytisknout, vyplnit a zaslat tento formulář na adresu Antala Staška 510/38, 140 00 Praha 4. Žádost o elektronický výpis je o něco jednodušší, stačí vyplnit online formulář. Fyzické osoby a podnikatelé ho naleznou tady a právnické osoby zde. Právnické osoby stojí tyto služby 250 Kč a ostatní 209 Kč plus případné poštovné. Další možností je zažádat o SIN kód, který nám umožní získat výpis pomocí SMS zprávy. Kód si objednáme zde a stojí 50 Kč. Ten zašleme na číslo 902 02 a obratem dostaneme SMS výpis, za který je nám účtováno 99 Kč.

4. CERD (Centrální registr dlužníků)

Parazitním registrem je již po mnoho let CERD. Působí sice dojmem, že se jedná o oficiální registr, ani zdaleka tomu tak však není. Nespolupracuje s jinými oficiálními registry a zneužívá důvěřivosti osob, které si u něj objednají tím pádem zcela bezcenný výpis z rejstříku za 300 Kč. Nově registrované uživatele také vyzývá k hrazení dalších vymyšlených poplatků, někdy i v řádu tisíců. Neobsahuje žádné relevantní informace, tudíž nahlížet do něj nemá žádný smysl.