V roce 2024 se očekává další zvýšení minimální mzdy v České republice. Diskuse na toto téma je stále ve velkém proudu mezi odborovými svazy a zaměstnavateli.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) má však vyšší ambice. Požaduje zvýšení minimální mzdy o 2.200 Kč na 19.500 Kč.

Budoucnost Minimální Mzdy v roce 2024: Dva Scénáře od MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) představilo odborům a zaměstnavatelům dvě možnosti zvýšení minimální mzdy pro rok 2024. První návrh předpokládá zvýšení o 1600 Kč na 18 900 Kč, zatímco druhý návrh navrhuje zvýšení o 2100 Kč na 19 400 Kč.

První Návrh: Růst Minimální Mzdy na 18 900 Kč

První scénář MPSV navrhuje, aby minimální mzda dosáhla 45 % průměrné mzdy do roku 2028. To by znamenalo každoroční zvýšení tohoto poměru o 1 procentní bod, což v roce 2024 odpovídá zvýšení minimální mzdy o 1600 Kč. Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou by pak činil přibližně 41 %. Pro zaměstnavatele by to vedlo ke zvýšení nákladů na pracovníka s minimální mzdou o 2141 Kč měsíčně (25 690 Kč ročně). Tento návrh by zároveň přinesl státu dodatečný příjem ve výši 2,9 miliardy Kč. Vedle toho by mzdy zaručené vzrostly v rozmezí od 18 900 Kč do 37 800 Kč, což by zvýšilo mzdové náklady zaměstnavatelům o 6,48 miliardy korun v příštím roce.

Druhý Návrh: Růst Minimální Mzdy na 19 400 Kč

Druhý scénář MPSV nastiňuje, že minimální mzda by měla dosáhnout 50 % průměrné mzdy do roku 2028, s každoročním zvýšením tohoto poměru o 2 procentní body. V roce 2024 by to znamenalo zvýšení minimální mzdy o 2100 Kč na 19 400 Kč měsíčně, přičemž poměr minimální mzdy k průměrné mzdě by činil přibližně 42 %. Náklady zaměstnavatelů na jednoho minimálně placeného zaměstnance by se zvýšily o 2810 Kč (33 718 Kč ročně). Stát by tak získal dodatečný příjem ve výši 4 miliardy Kč. Rovněž by došlo ke zvýšení mzd zaručených v rozmezí od 19 400 Kč do 38 800 Kč, což by zaměstnavatelům zvýšilo mzdové náklady o 8,05 miliardy korun v příštím roce.

Porovnání s EU: Růst Minimální Mzdy ve Srovnání

Růst minimální mzdy je evropským fenoménem, s některými zeměmi EU, které zaznamenávají výrazný nárůst. Je důležité poznamenat, jak je na tom Česko ve srovnání s ostatními členskými státy EU. Diskuse o minimální mzdě v České republice odhaluje širší trend směrem k zvyšování minimálních mezd v celé EU, což je reakcí na inflační tlaky a snahu o zlepšení životní úrovně pracujících.

Tyto návrhy od MPSV jsou klíčové pro budoucí ekonomickou a sociální politiku České republiky, a je důležité je pečlivě zvážit ve světle evropských směrnic a regionálních trendů.

Reakce odborů

Předseda ČMKOS Josef Středula komentoval, že nízký růst minimální mzdy je neakceptovatelný, protože zaměstnanci s minimální mzdou již nyní musí žádat o sociální dávky. Daňoví poplatníci tak nepřímo dotují podnikatele, kteří vyplácejí minimální mzdy. Kromě toho je zde obava z toho, že minimální mzda zaostává za inflací a je nižší ve srovnání s okolními zeměmi, kde je průměrná mzda nižší, ale minimální mzda vyšší, jako je tomu v Polsku​.

Zaměstnavatelé na druhé straně argumentují, že výraznější zvýšení minimální mzdy by mělo negativní dopad na ekonomiku, která se potýká s poklesem HDP v tomto roce a očekává se nízký růst HDP v příštím roce, odhadovaný na kolem 1 %​.

Evropský Rámec Minimální Mzdy: Krok směrem k Soudržnosti

Evropská unie (EU) si klade za cíl podporovat sociální soudržnost a ekonomickou konvergenci mezi svými členskými státy. V tomto kontextu je otázka minimální mzdy klíčová. EU se zavázala k posílení sociálních práv prostřednictvím Evropského pilíře sociálních práv, a proto vypracovala návrh směrnice o adekvátní minimální mzdě ve všech členských státech. Směrnice má za cíl zajistit, že všechny členské státy budou mít stanovené adekvátní minimální mzdy, které umožní plnou účast zaměstnanců na trhu práce, zlepší přístup k pracovním místům a zvýší sociální soudržnost. Evropská komise zdůrazňuje, že silná a efektivní minimální mzda může přispět k boji proti chudobě pracujících a zajistit, že práce bude spravedlivě ohodnocena, což je v souladu s cíli udržitelného růstu a sociální spravedlnosti, které EU podporuje. Návrh směrnice také zdůrazňuje důležitost kolektivního vyjednávání a podpory sociálního dialogu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ve všech členských státech, což je zásadní pro dosažení spravedlivých a adekvátních minimálních mezd. Přestože stanovení konkrétní výše minimální mzdy zůstává v pravomoci jednotlivých členských států, EU poskytuje rámec pro zajištění, že minimální mzdy budou sloužit svému účelu a přispívat k vytvoření spravedlivějšího a inkluzivnějšího trhu práce.

Zvýšení minimální mzdy v ČR je také motivováno schválenými evropskými direktivami, které stanovují, že minimální mzda by měla postupně dosahovat 60 % mediánu hrubých mezd nebo 50 % průměrné hrubé mzdy, cíle, které Česko v tomto roce nezvládlo dosáhnout.

V současné době se minimální mzda nachází těsně nad 40 % průměrné mzdy a kolem 47 % mediánu mezd.

Pokud by Česká republika měla splnit požadavek na minimální mzdu ve výši 50 % průměrné mzdy, pak by minimální mzda měla být přibližně 21 600 Kč, respektive pokud by měla dosahovat 60 % mediánu mezd, činila by minimální mzda 22 090 Kč.

Kdy bude rozhodnuto?

Konečné rozhodnutí o výši minimální mzdy na rok 2024 by mělo být učiněno zhruba v polovině listopadu 2023, aby se zabránilo opožděním v rozhodnutích, jako bylo tomu v předešlém roce, kdy bylo rozhodnutí o minimální mzdě učiněno až 21. prosince 2022​.

V budoucnosti by měl být zaveden valorizační mechanismus, který by automaticky upravoval výši minimální mzdy. Tento návrh představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí 11. října 2022, s plánem zavést tento mechanismus již od 1. července 2024​.

Minimální mzda je klíčovým ukazatelem ekonomického zdraví a sociální spravedlnosti ve společnosti. Sledování vývoje minimální mzdy v roce 2024 bude důležité pro pochopení širšího ekonomického kontextu v České republice a okolních státech. Změny v minimální mzdě budou mít dopad na životní úroveň pracovníků s nejnižšími příjmy a budou mít také důležité důsledky pro ekonomiku jako celek.
‍

Autor: Vladimír Daněk, Zdroj: MPSV, Foto: Pixabay.